Onemocnění srdce a cév patří dlouhodobě mezi nejčastější příčiny nemocnosti a úmrtí ve vyspělých zemích. Přestože o nich slýcháme často, většina lidí si je spojuje až s akutními stavy – infarktem myokardu, mozkovou mrtvicí nebo srdečním selháním. Ve skutečnosti však kardiovaskulární onemocnění vznikají pomalu, plíživě a často bez zjevných příznaků.
Právě tato „neviditelnost“ z nich dělá jeden z největších zdravotních problémů současnosti.
Nemoc, která se vyvíjí roky
Procesy vedoucí ke kardiovaskulárním onemocněním začínají často už v mladším věku. Postupně se kombinují faktory jako:
Změny v cévách a srdci mohou probíhat desítky let bez obtíží, zatímco riziko nenápadně narůstá. V okamžiku, kdy se objeví první příznaky, bývá proces již pokročilý. Z tohoto pohledu se stále více odborníků shoduje, že klíčem ke snížení rizika není léčba následků, ale systematická prevence a včasný screening.
Co znamená screening v moderním pojetí?
Tradičně si screening kardiovaskulárních onemocnění spojujeme s měřením krevního tlaku nebo laboratorními testy. Tyto metody zůstávají důležité, samy o sobě však poskytují pouze dílčí obraz. Současná preventivní medicína se posouvá směrem k:
Pro koho má smysl preventivní screening?
Moderní preventivní programy nejsou určeny jen lidem s již diagnostikovaným onemocněním. Naopak, jejich největší přínos je u osob, které:
Včasný screening umožňuje zasáhnout ve fázi, kdy jsou změny ještě vratné.